Spolek občanů, který si klade za cíl budovat občanskou společnost a pěstovat lásku ke krajině, ke kultuře a k sobě navzájem.
Kaplicka_2013169.jpg
Přihlašte se k odběru novinek na stránkách

Výlety Kalňáků a dalších příznivců poznání

Výlet za poznáním 29. září 2018 - Lány
Blížící se narozeninová "stovka" československé republiky zasáhla i Kalňáky. Už v červnu si zahráli na pracovníky významných prvorepublikových firem s dětmi v Hulicích na oslavě jejich svátku, poslední zářijovou sobotu se společně s hostujícími výletníky vydali za "Tatíčkem" Masarykem do Lán.
Krásné počasí a volná D1 nás nablížily k Masarykovu muzeu přesně na plánovanou desátou hodinu. Prohlídka expozic věnovaných prvnímu prezidentovi a době první republiky je opravdu zajímavá a hlavně zábavná. Trvalo dlouho, než se vedoucí výpravy Olině podařilo vystrandit své ovečky ze všemožných zákoutí obřího špejcharu, kde se muzeum ve třech podlažích nachází. Dalším cílem z výletního programu bylo buď Muzeum sportovních vozů nebo návštěva hrobu rodiny Masarykovy. Podle zájmu a možná i kondice. Avšak podezřele mnoho výletníků, ještě omámených skutečnou prezidentskou důstojností, nesměle kroužilo kolem střežené vstupní brány do zámeckého parku. Něco jim očividně scházelo ...
Oběd v nedalekém Vašírovském dvoře se lehce protáhl. Ale právě u řízků a svíčkové se rozhodlo, že lánský park nelze vynechat, tak tedy tradá zpátky. Park je nádherný - s palmovým skleníkem, čistým potůčkem, s jezírkem plným veselých kaprů, s majestátními stromy, které měly čest (místy nemilou povinnost) pohlížet na ucelenou řadu našich prezidentů.
Navnaděni krásou přírody jsme za další čtvrthodinku vystupovali z autobusu před zahradnictvím ve Velké Dobré, to abychom si přece z výletu také něco dovezli! Někdo keř, jiný květináč s podzimní dekorací, ani zážitek z pěkného pokoukání nebyl k zahození. Ale pak už opravdu domů! Výlet to byl báječný. Pestrý, poučný, přátelský, politicky korektní ... prostě prima.
lany_muzeum_tgm.jpg
Velikonoční výlet na hrad Kámen
Na tradiční velikonoční výlet na Bílou sobotu se s Kalňáky vydalo rekordních 41 účastníků! Udaný směr - Pelhřimovsko, cíl - hrad Kámen u Pacova. Letos si vážně nemůžeme namlouvat, že nám "počasí zase vyšlo". Nevyšlo. Všudypřítomná zima lezla pod kabáty i do bot. Jako frajer se ukázal jedině déšť, který se trpělivě předváděl výhradně v době, kdy jsme seděli v autobuse či v restauraci. Z Kalné jsme odrazili v devět ráno po D1 k Pelhřimovu. Hrad Kámen odtud není daleko. Báječně se vyjímá na rozložité skále a při vší mohutnosti působí i značně romanticky. Prohlédli jsme si krásné, velikonočně vyzdobené interiéry obytné části hradu, pokračovalo se rozlehlými výstavními sály se stálou expozicí historických motocyklů. V tu chvíli už přítomné dámy marně odháněly hejly z nosu, zato pánové v přítomnosti silných strojů zázračně ožili. Z prohlídky jsme se promrzlí trousili k východu a našli se u kiosku s horkým pitím a jídlem. Nahřátá medovina pro mnohé znamenala šanci na holé přežití a tím pádem možnost přesunu do pelhřimovského zahradnictví na jarní nákup. Odtud jsme do autobusu nanosili keře a stromky zhruba pro středně velké sadařství a následně uháněli do přilehlých kopců. Ten nejvyšší, Křemešník, má na vrcholu poutní hostinec stejného jména, tam na nás čekali s pozdním obědem. Poseděli jsme tu do půl čtvrté, zrekapitulovali zážitky a vyrazili na cestu k domovu. V ten moment dosavadní frajerská trpělivost pana Deště vzala za své a domů jsme dojížděli v absolutním lijáku. Takže posledních pět minut úprku ze studeného mokra a už můžou výletníci udělat z teplíčka na počasí dlouhý nos. Za dnešní den si všichni zaslouží velkou podtrženou jedničku!
Svatováclavský výlet s Kalňáky do Číhošti a Ledče nad Sázavou
Tentokrát jsme se na tradiční výlet pořádaný 28. září nevydali příliš daleko a přesto jsme byli ohromeni.
Nejprve jsme navštívili malebnou obec Číhošť ležící ve středu naší republiky. A to je dozajista pravda, protože tu mají Hospůdku na středu. Hlavní důvod naší návštěvy však byl fakt, že zde působil páter Josef Toufar, který byl v roce 1950 umučen vyšetřovateli STB. Naši výpravu přivítala šéfka Nadačního fondu Kostela Nanebevzetí panny Marie v Číhošti paní Kovandová. Tento fond si vytýčil za úkol postarat se o opravu kostela a blízké fary. Paní Kovandová nám velice poutavě vyprávěla o životě p. Toufara. Dozvěděli jsme se mnoho z jeho bohatého života a potěšil nás silný odkaz, který zde zanechal a který nadační fond i obyvatelé obce Číhoště udržují.
A aby toho v Číhošti nebylo málo, na návsi je i malé hasičské muzeum stojící za pozornost.
Poté jsme vyjeli autobusem směrem na hrad v Ledči nad Sázavou. Jedná se o architektonicky velmi zajímavou památku. Na hradě sice není nijak zajímavý inventář, ale nachází se zde malá vlastivědná sbírka a průvodci, kteří o historii hradu zajímavě vyprávějí.
V samostatné části je velice bohatá výstava historických hodin. Najdete zde mnoho zajímavých kusů měřících čas od miniaturních malovaných kapesních hodin po sloupové hodiny, které se mohou natahovat jen jednou za rok. Nechyběly kočárové hodiny nebo hodiny, kterými samotíží prochází plát pily, který je pohání. Návštěvu hradu jsme zakončili výstavou věnovanou panu Jaroslavu Foglarovi.
Závěr výletu jsme příjemně strávili v Hospůdce u Petra v Zahájí, kde výborně navařili a moc dobře se o nás postarali. K tomu všemu svítilo celý den sluníčko a pan řidič si koupil nový autobus. Co víc si přát?
výlet.jpg
Za Mikešem
Je sobota 17. června ráno a Kalnou opouští bílý autobus. Oplatit slíbenou návštěvu kocourkovi Mikešovi do Hrusic se vydává na třicet výletníků. Děti i dospěláci se těší na jeho zvířecí, pohádkové i lidské kamarády, kteří jsou ubytováni v obrovské vile se zahradou na okraji vesnice. Společným jmenovatelem vystavených knížek a obrázků, duchovním otcem populárních postav a postaviček je malíř a spisovatel Josef Lada. Podle vyprávění paní průvodkyně neměl lehký život. Ani v dětství, už vůbec ne v dospělosti. Je proto s podivem, jak optimisticky a mile jeho obrázky působí. To se ostatně ukázalo po prohlídce vily ve stánku se suvenýry. Děti je vzaly útokem a jejich rodiče či babičky jim kupodivu v nákupu omalovánek, knížek, přívěsků, plecháčků a dalších předmětů s Ladovými obrázky vůbec nebránili.
Po rozloučení s Mikešem znovu nástup do autobusu a hurá za zvířaty skutečnými. Farma Soběhrdy jich chová opravdu požehnaně, domácích i cizokrajných. To ocenili především dospěláci. Děti spíš řádily na obřích skákadlech, důmyslných prolézačkách, houpačkách a dalších atrakcích. Vyzkoušely zodpovědně všechno, co jim farma nabídla, ale všechno má svůj konec. Lehce vyřízené, ale spokojené výletníky autobus vysadil na hulické návsi po půl čtvrté odpoledne. Sláva, nazdar výletu i Mikešovi!
Bílá sobota v Přerově nad Labem - 15. 4. 2017
Bílá sobota každoročně bývá pro Kalňáky a přátele ve znamení výletu. Tentokrát se naším cílem stal celkem vzdálený Přerov nad Labem. Nabízí hned několik zajímavostí, kvůli kterým stojí za to pečení mazanců či jarní zvelebování zahrádky ještě na chvíli odložit. V Přerově nás všechny primárně zajímal skanzen, aktuálně zaměřený na nejdůležitější křesťanské svátky. Chalupami nás provázela milá průvodkyně, ale měla to hodně těžké. Každý jsme nacházel další a další artefakty svého dětství, a tak jsme se za ní trousili všelijak. U staré školy zbytky výpravy s úlevou rozpustila a s nastalou svobodou jsme si poradili po svém. Někdo okukoval práci starých řemeslníků, někdo šel na divadlo, někdo poslechl volání hladových útrob a zamířil rovnou k hospodě Na Růžku. Po obědě byla v plánu buď prohlídka Muzea Moto & Velo, nebo návštěva zahradnictví Montano. Tady ovšem vypukly pravé nakupovací orgie. Každý z nás nasliboval opouštěným zahrádkám a truhlíkům dárek z výletu a sliby se mají plnit i o Velikonocích. Domů jsme jeli plni těšení okamžitě zúročit své zahrádkářské úlovky, ale nestalo se. Slunečné počasí svou přidělenou velikonoční dávku vyčerpalo a my prý si na další máme počkat do května. Tak si zatím prohlížíme fotky, jak tam bylo hezky.
Svatováclavský výlet do Kutné Hory
Podzimní výlet do Kutné Hory byl poslední částí projektu „Slasti s Otcem vlasti“, který realizovali Kalňáci za podpory Středočeského Fondu hejtmana. Putování za svatou Barborou po hornickém městě jsme začali v Dačického domě, ten se v polovině 16. století stal rodištěm kronikáře Mikuláše Dačického z Heslova. Zcela nově zrekonstruovanou historickou budovu jsme si prohlédli od sklepa až po podkroví. Několik interaktivních expozic nám například objasnilo, proč právě Kutná Hora je součástí nejvýznamnějších pamětihodností světa zapsaných na seznamu kulturního dědictví UNESCO. V Biskupské kapli, kdysi nejvýznamnějším prostoru domu, jsme obdivovali unikátní gotické dlaždice, ve sklepním prostoru na nás promlouval maličký permoník.
Naším druhým kutnohorským zastavením byl Kamenný dům, jedna z nejvzácnějších památek gotiky v Čechách, která je odrazem myšlení a života tehdejšího člověka. Dům původně patřil řeznické rodině Kroupových, jejíž jeden ze členů byl úspěšným úředníkem a následně povýšen na šlechtice. S tímto titulem a novým společenským postavením se pustil do řádné přestavby domu. Výzdoba fasády se nijak nelišila od chrámové, v obytném patře nechal vystavět kapli. Přestože měl později Kamenný dům několik majitelů, podařilo se jej díky restaurátorům zachovat v původní podobě. V jeho prostorách jsou dnes umístěny expozice uměleckých řemesel od poloviny 15. století až do 19. století, za zhlédnutí určitě stojí i středověká kuchyně.
Ze středověké kuchyně jsme se přesunuli do soudobé kuchyně hotelu Mědínek, abychom ochutnali z jejich nabídky. Během přátelského posezení nás čekala milá povinnost popřát panu Bohoušovi Vlasákovi k jeho nedávným krásným osmdesátým narozeninám. Stejně jako kterýkoliv oslavenec, ani Bohouš nezůstal ochuzen o Olinin báječný dort. A protože je kamarád, podělil se o něj s námi a ke kafíčku to byla skvělá tečka nejen za velmi dobrým obědem, ale i za celým podzimním výletem.
B.jpg
c.jpg
Jarní výlet do Humpolce a Pelhřimova
Pan Bernard a pan Pípal.jpg
Bílou sobotu bez společných zážitků z výletu si málokterý Kalňák už dovede představit. Cílem letošního předvelikonočního putování byl především Humpolec a v něm rodinný pivovar Bernard. Za doprovodu velice sympatického průvodce pana Pípala jsme měli možnost nahlédnout do tajů výroby lahodného moku, seznámit se s historií pivovaru i jeho úspěšnou současností. Onou pověstnou třešničkou na dortu bylo příjemné posezení spojené s ochutnávkou Bernardovy Černé laviny. U orosených sklenic jsme osvětlili panu Pípalovi naše vazby na produkty pivovaru Bernard a pochlubili se svými (zčásti i jejich) vánočními soby i velikonočními zajíčky. Nabyté informace jsme si společně sdělovali v blízké restauraci hotelu Kotyza u velikonočních specialit a lahůdek. A protože je to z Humpolce jen krůček do Pelhřimova, přímo se nabízela prohlídka Muzea rekordů a kuriozit. Po ní zbyl čas i na výbornou kávu a něco dobrého a pak už honem domů připravit se na nadcházející velikonoční svátky.
Podzimní výlet na Kolínsko
Příjemné sluneční svatováclavské ráno přilákalo třicítku Kalňáků a jejich přátel na výlet do Sendražic, kde je již osm let v provozu obnovená řepařská drážka. Na malebném nádraží nás paní průvodkyně zasvětila do historie cukrovarnictví na Kolínsku, prohlédli jsme si depo s parní lokomotivou a usedli do historického vláčku. Jen co se s námi dieselová lokomotiva rozjela, nastal čas na palačinkovou dopolední svačinku. Hezkou rovinatou krajinou cesta příjemně ubíhala a přes zastávku Mlýnek jsme dojeli do Býchor, abychom se po chvíli stejnou cestou vraceli zpátky. Ze Sendražic nás autobus zavezl k Havířské Boudě do Kaňku, kde jsme v příjemném prostředí obslouženi milým personálem skvěle poobědvali. Kdo si troufl, vyšel, kde si netroufl, vyjel na vyhlídkovou terasu zdejší rozhledny a pokochal se nádherným výhledem do širého kraje. Při zpáteční cestě jsme se zastavili v čáslavském zahradnickém centru, abychom si doma zkrášlili a obohatili svoje zahrady a zahrádky. Sluníčko, nové zážitky, dobří lidé, výborné jídlo a celodenní pohoda – takový jsme si užili svatováclavský den.
výlet drážka1x.jpg
výlet drážkax.jpg
Velikonoční výlet za poznáním do Čáslavi
K velikonočnímu výletu za dalším poznáním se Kalňáci a jejich přátelé sešli krátce před devátou na zastávce. V Souticích přibrzdili za účelem doplnění posádky o zbytek výletníků a vyrazili vstříc novým zážitkům. Cílem bylo Muzeum zemědělské techniky v Čáslavi.
Areál bývalých kasáren nás překvapil svou rozlehlostí. Obrovské haly, které dříve ukrývaly vojenskou techniku, zaměnily obsah svých útrob za ryze mírumilovný a kdysi nejvíce užitečný. Organizátoři sem posháněli tolik traktorů, kombajnů a mlátiček a dalších zemědělských strojů, že jsme se nestačili divit.
Procházení hal nás nečekaně vrhlo zpátky do dětství. Pocházíme přece z vesnice, kde bylo zemědělství hlavní pracovní příležitostí pro naše rodiče a sousedy. Takže jsme velice záhy spárovali jména traktoristů a jim svěřené stroje do dvojic a s aktovkami na zádech je aspoň ve vzpomínkách stopovali cestou ze soutické školy. V hlavní muzejní hale jsme nakoukli pod pokličku různým motorům a systémům převodů u všelijakých strojů, zjistili jsme, že Štefan měl v „čmelákovi“ dost nepohodlno, zkusili si udělat řidičské zkoušky na traktor. Po závěrečné prohlídce neuvěřitelně precizních papírových modelů staveb a strojů jsme vyrazili do Zámecké restaurace v Nových Dvorech na oběd.
Řízky a výpečky v nás zmizely rychlostí burácejících Grippenů, které měly na Čáslavsku svůj letový den, a jelo se dál. Především dámská výletnická skupina byla natěšena na květiny v zahradnictvích Hortis a Starkl. Někdo nakupoval květiny do truhlíků či stromky, někdo se kochal nádhernou japonskou zahradou, jiní pozorovali horečnaté zahradnické šílení z bezpečného zázemí u stánku s občerstvením.
Přes nepříznivou předpověď bylo počasí přímo ukázkové. Namísto padajících trakařů nás trefovaly jen teplé pozdravy sluníčka, takže spokojenost byla veliká. Výletní Bílou sobotu jsme si krásně užili. A to nás čekaly ještě dva dny velikonočního volna!
1.jpg
2.jpg
3.jpg
4.jpg
2014
Podzimní výlet do Světlé nad Sázavou
Sobota 27. září patřila tradičně podzimnímu výletu, na který s námi poprvé vyjeli sousedé z Hulic a Rýzmburku. Cílem byla tentokrát Světlá nad Sázavou, kde je hned několik turistických zajímavostí, které rozhodně stojí za to vidět. Po příjezdu do pouťově naladěného městečka jsme se nejprve schovali před deštěm do Světelského podzemí. Sympatická průvodkyně nás provedla soustavou chodeb a slepých odrážek o celkové délce 200 metrů, která vznikla již ve středověku. Poslední průzkumné práce zde probíhaly v době druhé světové války a následně bylo podzemí místními občany zaváženo odpadky. Během let 1999 – 2002 skupina nadšenců podzemní chodby vyčistila a následně bylo Světelské podzemí zpřístupněno veřejnosti.
Ke Světlé nad Sázavou nerozlučně patří sklárna. My jsme využili dne otevřených dveří a prohlédli si výrobu skleniček, sklenic a nejrůznějších dekorativních předmětů. Každý návštěvník sklárny měl možnost nejen si nakoupit sklo za velmi nízké ceny, ale odnést si rovněž dárek v podobě skleničky na víno.
Ze sklárny vedly naše kroky parkem do objektu právě rekonstruovaného zámku. V nově otevřených prostorách jsme se seznámili s historií majitelů zámku a významných osobností Světelska a v poschodí obdivovali expozici evropského historického skla.
Plni nových zážitků a poznatků jsme usedli k zaslouženému pozdnímu obědu u Petra Vlka v Zahájí. A pak už nezbývalo než se rozloučit s přáteli a slíbit si další společný výlet – na Bílou sobotu.
1.jpg
4.jpg
5.jpg
3.jpg
Bílá sobota s Veselou trojkou i výletem do Zahrádky
Tradiční výlet na Bílou sobotu jsme letos pojali poněkud netradičně. Původní cíl byl jasný – prohlídka kostela sv. Víta v Zahrádce. Do cesty našemu záměru však vstoupilo hudební vystoupení Veselé trojky v Dolních Kralovicích. A tak z plně obsazeného autobusu vystoupila značná část „výletníků“ před dolnokralovickým společenským domem a desítka zvídavých pokračovala do Zahrádky. U kostela sv. Víta nás přivítala velice sympatická paní Kašparová, zastupující občanské sdružení Přátelé Zahrádky, které usiluje o zachování této historické památky. Po důkladné prohlídce kostela, fotografií z doby minulé i současné a získání zajímavých informací, jsme odjeli do Zahájí. A tady jsme v příjemném prostředí hospůdky U Vlka vyčkali konce koncertu. Z výletu se vraceli všichni obohaceni. Někteří o nové poznatky, ostatní o skvělý kulturní zážitek.
33.jpg
32.jpg
z1.jpg
Z5.jpg
2013
Návštěva Včelího světa
Po roce a půl od otevření interaktivní expozice Včelí svět jsme se i my vydali na jeho prohlídku. Byla velice netradiční – večerní a celá provoněná nadcházejícími vánočními svátky. Dozvěděli jsme se tu spoustu zajímavostí ze života včel, svoje nově získané znalosti si ověřili v testu, podivovali se včelím tanečkům, prošli medovými plástvemi a odpočinuli si u krátkých „včelích“ filmů. Po skončení prohlídky nás skvělá hostitelka paní Pavlicová pozvala na voňavý medový čaj s výborným perníkem. Zároveň pozvala naše pekařky a cukrářky na nedělní perníkové odpoledne, v němž mohou prezentovat svoje umění a zapojit se do soutěže o nejlepší medový recept. Pozvání přijaly, tak ať se jim daří!!!
IMG_6308.jpg
Paní Pavlicová

Paní Pavlicová

Podzimní výlet do Zruče nad Sázavou
Ač nás od Zruče nad Sázavou dělí jen několik málo kilometrů, nově zrekonstruovaný zámek si většina z nás ještě nestačila prohlédnout. A to byl důvod, proč ho navštívit letošní poslední zářijovou sobotu.

Jednadvacet výletníků uchvátil zručský zámek nejprve upraveným parkem a prostorným nádvořím, kde na nás čekaly milé dámy ze zdejšího infocentra. Nejprve jsme společně navštívili putovní výstavu „Historická cukrárna“ a prohlédli si nejen rekvizity dortů a nejrůznějších cukrovinek, ale i nástroje užívané cukrářskými mistry v dřívějších dobách. Výborné kafíčko a zákusky, které jsme měli možnost ochutnat, byly však čerstvé, voňavé a výborné. S dobrou náladou a příjemnou slečnou průvodkyní jsme pokračovali v prohlídce samotného zámku. Dozvěděli jsme spoustu zajímavých skutečností o zdejších panovnících, zvláště o posledním šlechtickém rodu Schebků. Víme, jaké záliby měla hraběnka Emma a jaké zásluhy jsou připsány baronu Schebkovi. Nahlédli jsme do jejich komnat, se zájmem si prohlédli hraběnčinu koupelnu a obdivovali sály sloužící v současnosti k reprezentačním účelům a slavnostním obřadům. Z ochozů zámecké věže jsme měli celé městečko a jeho nejbližší okolí opravdu jako na dlani. Po skončení prohlídky a na závěr sobotního dopoledne jsme si po zásluze dopřáli v Zámecké restauraci dobrý oběd. Kdo se nechal zlákat krásným sluníčkovým počasím a vyjel s Kalňáky na podzimní výlet, ten jistě neprohloupil.
ZRUC.jpg
Hrusice a Ondřejov
Bílá sobota + Kalňáci = Výlet. Tato jednoduchá „velikonoční matematika“ funguje už několik let k všeobecné spokojenosti pravidelných účastníků cest za poznáním okolních památek a zajímavostí. Letos se pod veličinou „Výlet“ ukrývaly dva cíle: Hvězdárna na Ondřejově a památník Josefa Lady v Hrusicích.

Šestatřiceti výletníky naplněný autobus vyjel krátce po deváté ranní směr Ondřejov. Sluníčko správně usoudilo, že exkurze na hvězdárně přiklopené mračnem je nesmysl, proto s nevolí opustilo svou nebeskou duchnu a milostivě rozsvítilo vrch Žalý. Co na tom, že sníh křupal pod nohama a zima se vtírala pod kabáty i rukavice. Zajímavé secesní stavby i park okolo nich se tvářily statečně jarně a výletníky dojímaly historií a pohnutými osudy jejich nadšených stvořitelů. Moderní technika jakoby se do tohoto místa ani nehodila. Dvoumetrové sklo v optice dalekohledu je sice bezesporu zajímavost, ale koho ohromí ve srovnání s lidskou vášní pro poznání, s velkorysostí a přátelstvím?
Nabyté poznatky a zajímavosti odjeli výletníci vstřebat do statku ve vesnici Benátky, kde je uvítala moc pěkná stylová restaurace. A času na podrobný rozbor exkurze měli věru dostatek. Personál restaurantu patrně již ve dveřích rozpoznal, že hosté si budou mít co vyprávět, s obsluhou tedy příliš nespěchal. Hladové návštěvníky překvapil konejšivou hrou na p
iáno jeden z nejmladších účastníků, desetiletý David. Nakonec si však na své přišla všechna bříška a zájezd se mohl pohnout směr Hrusice.
Bývalé letní sídlo Josefa Lady, dnes jeho muzeum, překvapilo návštěvníky domáckým prostředím. V prostorách útulné vily se vystavují nejznámější reprodukce a ilustrace oblíbeného českého malíře, spisovatele a ilustrátora dětských knih. Mazanou kmotru lišku či mluvícího kocoura Mikeše si všichni rádi připomněli a na nějakém suvenýru či aspoň ve fotoaparátu si je nesl domů nejeden návštěvník. S pokročilou pátou odpolední uzamkla paní průvodkyně Mikeše a jeho partu ve vile a pro partu kalnickou nastal čas návratu do nepohádkové reality.
Smířlivou náladu cestou k autobusu dodávala výletníkům vyhlídka volných velikonočních dnů a hlavně závěrečného posezení v soutické hospůdce U Petrů. Dojmy z hezké soboty tam umocnilo sečtení našich zážitků, také pan hospodský měl v závěru co sčítat, takže velikonoční matematika se všem moc pěkně uzavřela.
20130330_104218_1_.jpg
2012
Kutná Hora
Na letošní podzimní výlet jsme vyjeli za pravého dušičkového počasí a naším cílem byla hospůdka „U Doudy“ v Kamenné Lhotě. Abychom před kulinářskými zážitky obohatili i ducha, zastavili jsme se nejdříve v Kutné Hoře.

V chrámu sv. Barbory bylo opravdu na co koukat a velice sympatická slečna průvodkyně nám poskytla poznatky z historie tohoto architektonického skvostu. Po prohlídce nás pan Kristín odvezl do Muzea tabáku – expozice firmy Philip Morris se sídlem v sedleckém klášteře. Dozvěděli jsme se mnohé o pěstování tabáku a spoustu informací z jeho zpracování i vlastní výrobě cigaret. A pak už byl čas na dobrý oběd. U Doudů na nás čekali na statku ve stylové hospůdce se všelijakými dobrotami. Ochutnali jsme tlačenku, jitrnice, gulášek, karbanátek i uzené s bramboráčky. Všechno jsme zapíjeli výborným pivem a chlapi si s chutí zahráli soutěž o půllitry Staropramenu. S přicházejícím večerem a přibývajícím sněhem nadešel čas se zvednout a zamířit k domovu. Všech dvaadvacet účastníků výletu přijíždělo domů s veselou náladou a pocitem dobře prožitého téměř zimního dne.
3.jpg
Bude žíznivý rok?
Tradice Bílé soboty hospodyňkám odedávna velí smejčit stavení, bílit stěny světnic, péct mazance a beránky. Hospodáři pak pletou pomlázky, aby své panímámy mohli při pondělní koledě jaksepatří pomladit. Ovšem tradice Bílé soboty v podání o. s. Kalňáci velí všem členům i jejich přátelům nástup do výletního autobusu a vydat se za novým poznáním.

Letos se pětatřicet výletníků z Kalné a Soutic rozjelo na Kouřimsko. Kde jinde než ve zdejším skanzenu můžete nasbírat inspiraci na zdobení kraslic, pletení pomlázky či pečení jidášů? Ukázky dávno zaniklých řemesel a tradic byly provázeny výkladem sdílných, dobově oblečených demonstrátorů a věřte, že málokdo z nás by vyměnil své pohodlí za život v dřevěném, byť na tehdejší poměry dosti bohatém stavení. (A to i přesto, že ke stavbám umístěným v kouřimském skanzenu mají Kalňáci trochu osobnější vztah: vznik Muzea lidových staveb v Kouřimi je totiž spojen s počátky výstavby přehrady na řece Želivce a nemálo artefaktů naši pamětníci zažili v jejich původní, dnes již zatopené lokalitě.)
Sílící déšť nás od mazanců a kraslic popohnal k autobusu, ale přemístili jsme se pouze na náměstí do restaurace U Lva na dobrý oběd a jarně zelené velikonoční pivo. To už lilo jako z konve a nám vířila hlavou neradostná pranostika o tom, že „když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok“. Snad jsme tomu zeleným mokem předešli. Další výletní zastávkou byl statek v nedaleké vesnici Chotouň u neuvěřitelného nadšence pana Víši. Jeho expozice traktorů – vetránů nadchla natěšené milovníky silných strojů, které, považte, jsou opravdu provozuschopné! To jsme se ostatně na vlastní oči přesvědčili. Všechny pak určitě zaujala přehlídka dobového zemědělského nářadí nebo výstavka hořce směšných budovatelských plakátů. Hodně se ve stodolách selského dvora vzpomínalo!
Závěr dne patřil posezení v hospůdce v Kácově. Dojmy a zážitky z výletu jsme vyhodnotili nad místním černým pivem a na harmoniku nám k tomu zahrál pan Vlasák. Velikonočně naladěni jsme odjížděli k domovu s přesvědčením, že tradici výletní Bílé soboty je třeba příštím rokem rozhodně potvrdit.
DSC05122.jpg
2011
Že by Žleby?
Zámek ve stylu tudorovské gotiky na pět… Tak by asi zněla legenda v křížovce pro překrásný zámek ležící v blízkosti Čáslavi. A právě sem se na obligátní podzimní výlet vydalo 28. října přesně 28 Kalňáků a jejich přátel.

Prohlídka zámeckých salonů a komnat musí nutně zaujmout všechny návštěvníky. Naši pánové obdivovali unikátní sbírky zbraní a brnění, dámy se vyžívaly v porcelánovém nádobí, barevných vitrážích, ale především ohodnotily nádherné tapety a textilie, na jejichž návrzích a výrobě se osobně podílela hraběnka Vilemína Auerspergová. S tak šikovnou a tvůrčí paní by se jistě nejedna z výletnic moc ráda setkala!
V honosně vybavených pokojích šlechty bylo báječně, ale naše srdce nadšením přímo nadskočila při vstupu do neuvěřitelné, důmyslně vybavené zámecké kuchyně. Tento malý technický zázrak nám připomněl, že se přiblížilo poledne, a tak zpátky do autobusu a rychle do restaurace Česká koruna v Čáslavi, kde na nás čekali s obědem takřka zámeckým.
Druhá část výletu se odbyla v květinovém duchu. Ve dvou zahradnických centrech na předměstí Čáslavi bylo hodně co obdivovat a milovníci květin, dřevin i aranží si odteď lámou hlavy, jak s příchodem jara na své zahrádce zakomponují mrkev do japonské zahrady. A s tím že se z autobusu stalo rázem pojízdné zahradnictví, se snad řidič smířil vcelku ochotně.
Závěr patřil již tradičně krátkému občerstvení v restauraci ve Zbraslavicích (pro jistotu také s názvem Česká koruna) a pátá hodina odpolední už nás zastihla doma při vyprávění zážitků nezúčastněným členům rodiny. Mají skutečně čeho litovat!
1.jpg
Koně a motorky
Vyjeli jsme opět objevovat krásy středních Čech, tentokrát nás přilákalo moto muzeum v Netvořicích a nádherný hřebčín Favory v Benicích. Sluníčko nám letošní jarní výlet opravdu dopřálo.

Na Bílou sobotu dopoledne vyjelo z Kalné dvaadvacet lidiček dychtivých po nových zážitcích. Naším cílem bylo nejprve městečko Netvořice a v něm prohlídka dvou muzeí. V Muzeu motocyklů si to užili rozhodně pánové a obdiv soukromé sbírky Jiřího Stibůrka nebral konce. A protože všechny ty Jawy a „čezety“ dámy prohlédly vcelku rychle, přesunuly jsme se do Městského muzea, kde se nás ujala velice milá a ochotná paní průvodkyně. V muzeu je k vidění jedinečná sbírka týnecké kameniny – krásné talíře, mísy, konvice, ale také další exponáty, které městu darovali místní rodáci.
Muzea v Netvořících nás natolik vyčerpala, že bylo nutné nabrat sil v restauraci U Rudolfa II. v nedalekém Neveklově. Po vydatném obědě nás autobus odvezl na barokní statek Benice, který je sídlem hřebčína Favory. Nejprve jsme shlédli video o historii i současnosti statku a pak nás čekala prohlídka stájí. A tady bylo opravdu co obdivovat. Z kójí na nás zvědavě vykukovaly důstojné klabonosé hlavy starokladrubských kobyl, mohutní hřebci se tu pyšnili svým vznešeným tělem a černá hříbátka pobíhající v ohradách si bedlivě hlídala svoje maminky. U rybníka se batolila čerstvě vylíhlá káčátka, štěbetavé husy obtěžovaly zádumčivou krávu, mlsné kozy se olizovaly po nabídnuté mrkvi. Prohlídkou farmy náležející hřebčínu jsme zakončili opravdu malebnou předvelikonoční sobotu.
v2.jpg
2010
Sázava
Stalo se už tradicí, že také v den, kdy vzniklo Československo, pořádá naše občanské sdružení Kalňáci výlet pro Kalňáky a jejich přátele. Tentokrát jsme se vydali do Sázavy.

Nejdříve jsme si prohlédli Sázavský klášter s kostelem sv. Prokopa, který patří k nejzajímavějším klášterním komplexům v Čechách. Slečna průvodkyně byla velice ochotná a znalá. Zaujalo nás, že pouze a jen v Čechách je zobrazena "Kárající Madona". Ježíškovi se prý nechtělo do školy.
Po dobrém obědě a zaslouženém odpočinku v restauraci Za vodou, kterou můžeme všem jen doporučit, vydali jsme na exkurzi do Sklárny Kavalier. Velice příjemná paní průvodkyně nám tady povyprávěla a vysvětlila všechno o historii sklárny, pak ji s námi prošla a všechno nám ukázala. Zaujalo nás vyprávění o paní Kavlierové, matce rodu, která se vdala pro krásnou modrou látku, ale dle jejích slov bylo její manželství velice šťastné. V provozu jsme viděli sklářské pece a linky na výrobu varných misek, konvic a technického skla. Po dvou a půl hodinové prohlídce jsme nastoupili do autobusu a odjeli zpátky do Kalné. Výlet se nám všem moc líbil a už se těšíme na další – velikonoční.
cc.jpg
Slatiňany
Slatiňany je krásné místo, kde se nachází světově jedinečné muzeum koní - státní hippologické muzeum. Také je zde Hřebčín Slatiňany, kde se věnují záchraně velmi krásného koně - starokladrubského vraníka. V parku u zámku je výběh koně převalského.

Pomalu se stává tradicí, že Bílou sobotu tráví Kalňáci společně na výletě. Nejinak tomu bylo i letos. Už v osm hodin za sluníčkového rána se sešli na seřadišti u zastávky a po osmé nasedali do autobusu. V Souticích jsme přibrali holky z Černýše a uháněli na Chrudim. Cílem tentokrát byly Slatiňany – zámek a hřebčín. Zámkem nás s poutavým výkladem provedl pan Ing. Horáček. Osvětlil nám plno a polo krevníky, vysvětlil, k čemu se využívali mimochodníci a že dostavník tažený koňmi se pohyboval maximální rychlostí 25 km za hodinu. Také už víme že v Americe mají jen koně zdivočelé a že se koně lekají šustění igelitového pytlíku. Tedy pokud jsou ve stádu.
Po prohlídce jsme se zajeli najíst do restaurace Monaco s krásnou vyhlídkou na okolí. Tady nás čekalo výborné jídlo za rozumnou cenu v milém prostředí. Po obědě jsme pokračovali prohlídkou hřebčína, který patří k Národnímu hřebčínu Kladruby nad Vltavou. Prohlídli jsme si i pohladili jak statné hřebce, tak i malá hříbata a chovné kobyly, které nám přišly trochu zneužívané pro maratón plození hříbat. O koně se zde hezky starají a na koně i kočky žijící ve stájích byl krásný pohled.
Cestou zpět jsme ještě poseděli ve Zbraslavicích u České koruny, zazpívali s panem Vlasákem a pak tradá domů. Výlet se podařil, všem se líbil a i sluníčko nám přálo. Další výlet bude 28. října a je zatím ve fázi plánování.
jarni_vylet_2010_040.jpg
2009
Kačina
Cílem již třetího výletu Kalňáků byl tentokrát největší empírový zámek v Čechách Kačina. Zámek stojí poblíž Kutné Hory v obci Svatý Mikuláš, jeho výstavbu zahájil, a až na některé části dokončil, hrabě Jan Rudolf Chotek v první polovině 19 století.

Další společný výlet pro Kalňáky a jejich přátele byl naplánovaný na 28. říjen 2009 s cílem prohlédnout si Kačinu, největší empírový zámek v Čechách. A klaplo to. Ve středu těsně po deváté jsme odrazili od zastávky v Kalné, na křižovatce tradičně nechali nastoupit Kotoučky a pak už rovnou na Kačinu. Zámek je opravdu hezký a ještě zajímavější byla prohlídka zdejšího Muzea českého venkova (jen ruchadlo bratranců Veverkových nám zůstalo utajeno). Po prohlídce jsme se přesunuli do protějšího motorestu na nudlovou polívku, svíčkovou a štrúdl. A protože domů nikdo nechvátal a pan Vlasák s sebou vezl harmoniku, zastavili jsme se v hospodě ve Zbraslavicích. No a tady poseděli, popili, pozpívali a před pátou vyjeli zpátky na Kalnou. Povedlo se a na další výlet se vydáme na Bílou sobotu.
1 (1).jpg
ještěrka.png

CO NÁS ČEKÁ?


23. března uklízíme přírodu

6. dubna uspořádáme předvelikonoční cukrování v Hulicích

20. dubna na Bílou sobotu jedeme na výlet za poznáním



 

bg.jpg
Kalňáci, zapsaný spolek. Rada: Olga Bílková, Jiří Petrů, Luděk Putz.
Telefon: 602 288 414
Mail: olinazkalne@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one